KDO JSME

Toto je náš příběh

Těžké začátky

Voda mě přitahovala od narození. Sotva jsem se naučil chodit, vyrobil jsem si z lísky prut a poprosil jsem babičku, aby mě vzala na tůňku v blízkosti domova. Tady jsem se za pomocí zmiňovaného lískového prutu, jutového provazu, husího brka a ohnutého špendlíku, pokoušel ulovit svou první rybu.

Překonávání překážek

Jak šel čas, začal jsem navštěvovat základní školu. Hlavní podzimní atrakcí pro děti byla návštěva rybníka a sledování výlovu ryb. V té době se v mé hlavě zrodila převratná myšlenka. Pokud chci být úspěšný v lovu ryb, budu potřebovat člun. Ani chvíli jsem neváhal a na půdě jsem objevil staré desky, ze kterých jsem si stloukl svůj první člun. Nazval jsem ho Titanic. Mezi deskami byly v některých místech přibližně centimetrové díry, takže po konzultaci s mým dědou a po mírné přestavbě, našel člun využití jako pařeniště na zahradě,

Růst

Dalším mým projektem, který se zrodil v mé dětské hlavě, byla výstavba vlastního rybníka. Pro stavbu jsem zhotovil dokonalý plán, nicméně jsem si neuvědomil, že potok, který k rybníku vedl a já jej chtěl využít jako přítok, je pouze vyústění obecní kanalizace. :-) V této době mě začal brát na ryby můj strejda.

Další vývoj

Začal jsem chytat ryby na místní 100 ha štěrkovně. Málokdo si dovede představit tu radost, když se mi povedlo chytit prvního cejna. Leckterý dnešní cejnobijec by mohl závidět. Strejda měl trošičku vojenský způsob vedení. Museli jsme vstávat okolo třetí hodiny ranní, abychom byli před čtvrtou u vody a měli možnost vybrat si nejlepší místo. Nicméně právě strejda mě naučil, že úspěchy dělají detaily.

Stagnace

Po tom, co jsem se naučil číst vodu, okoukal jsem recepty na úžasné těsto, byl jsem si jistý v kramflecích a měl jsem pocit, že už mě nemůže nic překvapit. Přišlo však období stagnace. Ryby jsem sice chytal, ale věnoval jsem svůj volný čas i dalším koníčkům. K vodě na ryby jsem se většinou dostal jednou, dvakrát za rok a nachytal jsem nějaké "pánvičkové" kapry.

Zlom

Krátce po mých třicátých narozeninách, v době maximálního pracovního vytížení, mě to zase začalo táhnout k vodě. Zakoupil jsem si povolenku na obecní rybník a začal tam chytat ryby. Krátce na to přišla koronavirová epidemie. Jak už to tak bývá, všechno zlé je k něčemu dobré. Naskytl se mi prostor více se věnovat své vášni. Na internetu jsem začal doslova hltat videa o moderní kaprařině a chytání na boilies. A pak to přišlo. Rozhodl jsem se oprášit svůj starý recept na těsto a vyrobit z něj své první boilies.

J C F I S H I N G

Začal jsem na své vlastní boilies chytat pěkné kapříky. Brzy na to se dostavily i první trofejní kusy. Mé boilies bylo úspěšné jak na svazových, tak soukromých vodách. Postupně jsem přicházel s dalšími recepty, které jsem úspěšně testoval spolu se svými přáteli. Tento vývoj trval několik let. Nyní nastal ten správný čas nabídnout naše boilies i Vám...